Já bych dítěti zajistila základní životní potřeby - jídlo, spánek, mazlení. Když by se mi někdy chtělo, tak pohrát nebo někam vzít. Ostatní věci bych vypustila - neprala bych, nevychovávala, nekupovala oblečení a nábytky. Dárky, když by se mi chtělo, ale moc ne. Na to má rodiče, prarodiče. Na vychovávání taktéž.
A s tatínkem a mým partnerem bych si udělala pěkný, uvolněný večer v době nepřítomnosti dítěte a stresů. Řekla bych co se mi nelíbí. Taky trošku co se mi líbí. A hlavně bych se s ním domluvila na pravidlech. Pokud je to člověk, kterého nezajímá co se mi nelíbí a na pravidlech se s ním domluvit nelze, popřemýšlela bych co dál.
Tyto propletené vztahy s bývalými partnery a dětmi jsou hooodně složité. Dítě neví čí je, je nejisté a zmatené. Zkouší se prosadit, najít výhody a zároveň najít svou pevnou zem pod nohama. Je třeba, abyste ji našli všichni. V rámci možností.