7mi,

nechtěla jsem být hnusná, jenom jsem chtěla ilustrovat, že být hnusnej mi nepřijde jako nic převratnýho ani oči otvírajícího.

Ale pořád zůstává to, že pokud člověk není masochista, tak přece není v pořádku být s člověkem, který se mnou jedná jako s onucí, a smířit se s tím a nechat si to líbit, protože "on je prostě takovej".

Mně se otvírá nůž v kapse, když to čtu, protože si myslím, že starat se o dítě, který není moje vlastní, jako kdyby moje vlastní bylo, je hodně velká věc, a rodič toho dítěte by měl partnerovi, kterej tohle dělá, za to přeneseně líbat ruce i nohy. On se v tom ze svý dobrý vůle angažuje, i když by vůbec nemusel, zasahuje to do jeho prostoru, tak má kruci právo do toho mluvit. Ty lítáš jako hadr na holi, vzala sis dvě práce, sami máte nezletilý dítě - a máš to cpát do mladýho pána, co je línej jako vandrácká hůl? Kdyby byl nemocnej nebo tak něco, tak neřeknu půl slova, ale jemu se nechce dělat. Třicetiletýmu klackovi není hanba se nechat živit od macešky.

A ten tvůj "pan doktor" Tě za to všecko dokáže hrubě odbýt. To i kdyby to byl sám doktor Štrosmajer, tak je to jen malej ubožáckej sr.č.