Pokud ti fašisti vybili půl rodiny, je "trauma z Hitlera" oprávněné. I když jsi třeba vnuk nebo pravnuk.
Četla jsem jakousi knihu, ani nevím, jak se jmenovala, ale byla o traumatech dětí předních německých fašistů. Že jako děti svoje rodiče milovali, ale když povyrostly a zjistily, že to jsou třeba x-násobní vrazi (třeba dítě velitele koncentračního tábora), tak že svoje rodiče třeba začaly nenávidět, některé emigrovaly, další si změnily jména a s rodiči - pokud teda ti rodiče přežili poválečné soudy - se třeba až do konce života rozešly. Byly tam i nějaké sebevraždy, kdy to to dítě prostě psychicky neuneslo. Moc zajímavá knížka.