Přidat odpověď
Aha, to je pravda, nevšimla jsem si.
No každopádně je to dost zvrhlé, nadopovat někoho léky a pak nechat rozhodovat jiné.
Přiznám se, že je to jedna ze záležitostí, kde by pro mně "kulturní rozdílnost" byla absolutně nepřípustná. Ne pro to rozhodnutí samotné, ale pro to "obejití" dotčeného a ano, taky by mě napadlo, co když jednou budu taky "obejita".
V cizině ovšem nevím, co s tím...když je takto hotovo. Jedině apelovat na manželovo ego, jestli by si přál být takto "obejit", aby o něm někdo rozhodoval, když ho předtím dostal do stavu duševního oslabení.
Předchozí