Dvoje tenisky, jedny kozačky vysoké, jedny kotníčkové, jedny kotníčkové boty nezateplené, jedny kožešinové boty na zimu, jedny kožené střevíce, jedny baleríny, čtvery lodičky, jedny taneční boty, jedny trekové boty, troje sandály, z toho jedny turistické, dvoje holiny (jedny barevné městské), dvoje bačkory (jedny na cesty) a jedny boty k historickému kostýmu. Čili dvaadvacet párů, z toho část jen příležitostná, co si beru třeba jen jednou za pár let. O těch, které mám víckrát, si myslím, že bych je měla dát na charitu, stejně v tom nechodím. Kabelku mám jednu, společenské psaníčko.
"Normální" asi není správný dotaz, já bych se asi ptala, k čemu tolik bot, jestli máš tolik nohou ne, vážně, manželovi se to taky povedlo, když začal plánovat výbavu na zimu a já se ho zeptala, co se mu nelíbí na těch nenošených zimních botách, co má ve skříni, hrozně se divil, já jsem zas s požitkem objevila ve skříni vlněné šaty, které jsem si vždy přála a úplně zapomněla, že už jsem si je loni koupila, no skleróza