Kudlo (a další),
není mi jasný, kde se vzalo nějaký zaopatřování vnoučat. Před pár lety, když měla máma možnost ten byt privatizovat a řešila, jestli jo nebo ne, koupila ho nakonec s tím, že jednou bude můj, jako podíl z dědictví, kterej si sestra dávno vybrala a vybírá průběžně dál. Já řekla, že ho nechci, ať ho dá vnukovi. Neexistuje nic, co by se mělo dělit mezi nějaká vnoučata, ať už jich bude kolik chce.
Jakýkoli projev velkorysosti vůči vyžírkovi je házení peněz do černé díry, ať už ty prostředky/majetky dostane sestra nebo její dítě. Nevím, jak to hodlá ošetřit její otec, který je přece jen movitější než moje máma, protože ten žádný jiný děti nemá, ale máma to bude řešit převedením s věcným břemenem.