Ten pán říkal, že je rozčilují.
Ale nešlo o to, že by za nimi museli chodit a řešit triviální věci při obsluze počítače, tam šlo o to, že prý starší ženy neumí komunikovat tak, aby se mladí muži z IT cítili dobře, něco jako že nemluví jazykem jejich kmene.
Já jsem kdysi před lety,ještě jako mladá, podobnou práci dělala, a udělala jsem vlastně tu samou zkušenost. Nemluvila jsem jazykem jejich kmene a co víc, nechtěla jsem jím začít mluvit. Po dvaceti letech jsem zjistila, že problém je asi pořád stejný a že šéf, který by akutně k sobě potřeboval někoho, kdo by mu vyřídil část organizační agendy, kterou nezvládá, a odvádí ho od práce, kterou může dělat jen on osobně a žádný záskok, se radši udře, než by nutil IT chlapce říkat dobrý den a ženu oslovovat "paní".
Problém je, že zdatná výkonná ženská, která by udělala to, co on potřebuje, nemá zapotřebí se nechat šikanovat poloautistickými tvory žijícími ve vlastním vesmíru. Tu, co by si to líbit nechala, zase nepotřebuje, protože potřebuje, aby mu tam svižně a samostaně něco udělal.
Kamarádka tam dělá, ona je teda šéfka, řídí menší tým, není žádná holka pro všechno, ale terorizují ji taky, šéf jí nepomůže, ona se celkem umí ubránit, naučila se to, ale je to za cenu neustálého stresu a konfliktů, kterých už má taky plné zuby.