Stávalo se mi v pubertě často že jsem se sesula k zemi, nízký tlak asi, vydržel mi dodnes do zralého věku
Časem jsem se vytrénovala, poznám předem, kdy se začne realita tak nějak odtahovat a stihnu zabránit kolapsu, nebo si aspoň sednu ,hlavu dolů, zatínat velké svaly atd. Párkrát do roka mi klesne tlak hodně, poznám to v práci tak, že nemohu najít ani papír, který leží přede mnou, udělat i jednouduchou práci je moc složité a všechno mi připadá hrozně k smíchu Domotat se domů je pak jak výstup na Himálaj.