Monty,

já si myslím, že pokud někdo ty děti fakt chce, ale nemůže je mít, tak je to vyšší moc, ale tím, že by si vzal někoho, kdo je nechce ze zásady, tak by se té možnosti zbavil rovnou dopředu.

Rozlišovala bych situaci, kdy je to "tohoto člověka miluji, já chci děti, on taky, ale nejde to", a situaci, kdy mi ten člověk DOPŘEDU řekne, že NECHCE něco, co je pro mě hodně důležitý.

Myslím, že nekompatibilita životního stylu a hodnot (a mít-nemít dítě/děti je docela podstatná věc) je dost zásadní překážkou soužití.

Nebo si představ, že by ses zamilovala do profesionálního hokejisty a ten by Ti řekl - ale život se mnou obnáší to, že se budeš stěhovat podle toho, kde já dostanu místo, třeba do Ruska nebo do Austrálie, a všechno se bude podřizovat mně, chceš to tak?

Já bych do toho nešla, ale od něho by to bylo fér říct mi to dopředu (a teda neříkala bych "buď hokej nebo já")