Koliho,

já si určitě nemyslím, že by pro všechny dětné lidi byly děti ústřední téma.

S kamarády, jejichž děti znám, se na ně vzájemně zeptáme a pokud někdo zrovna s nima nebo okolo nich něco řešíme, tak si to samozřejmě řeknem, ale jako jediné nebo hlavní téma většiny hovorů si to opravdu neumím představit.

U té spolužačky bych asi krátce konstatovala, že mě mrzí, že je z toho smutná, moc bych na to konto nerozpatlávala, co moje děti, a spíš bych se zaměřila na to, co dělá za práci, za koníčky, co zajímavýho je u nich ve městě...

(A teda v hloubi duše bych měla taky trochu strach, že když s ní vejdu do bližšího kontaktu, tak to bude jediný téma hovoru, když už jako první mail napsala tohle)