ja ted zažívám příběh přátel, kde se rozhodli dobrovolně nemít děti, teď už to nejde i ze zdravotních důvodů a on ji to dost nepříjemně předhazuje, přitom si myslím, že to byla víc jeho volby než její
hrozně nespravedlivé, někdy si myslím, že by žena měla vzít život do svých rukou bez ohledu na přání partnera
byla jsem přítomna jednomu takovému vmetení do tváře a nevěděla jsem co říci, každý věta mi přišla trapná, tak jsem mlčela, nejraději bych mu něco slovně vpálila, kvůli ní, ale nehodilo se to, ale chlapi umějí být neskutečně krutí

se mi vybavuje scéna z Pelíšků: nedala jsi mi syna...