Škola staršího syna (gymnázium) stávkuje, základka mladší dcery ne (tedy zatím to neoznámili, tak předpokládám, že ne), takže ta je velmi romrzelá a dožaduje se práva taky zůstat doma. Říkala jsem jí, že jí tedy napíšu do omluvného listu "stávka dětí" (do školy samozřejmě půjde). Jinak velice souhlasím s tím, že schopní učitelé by si zaslužili přidat, ale je dost těch, kteří se fakt nepředřou a v soukromé firmě by s takovou snahou a "výkonem" neměli ani tolik, co mají teď. V případě synovy školy jsou na tom zrovna "nejhůř" někteří učitelé důchodového věku (tj. zřejmě s maximální možnou praxí, kteří se z tohoto důvododu zřejmě dožadují nevětšího navýšení platů). Z toho, co syn říká, mám pocit, že míní vydržet učit "co to dá" se zcela minimální námahou, tj. jsou ve škole přítomni v době, kdy mají přímou vyučovací činnost (pokud tedy nejsou zrovna nemocní) a "nějak" učí ze svých dvacet a více let starých příprav, občas připraví test, který si v jednom případě opravují a známkují děti samy vzájemně, v dalšícm případě čekají na opravu a známky měsíc nebo dva ... Jedná se předměty typu dějepis, bilogie a spol., kde se neopravují žádné domácí úkoly a rodiče zřejmě nějak zásadně neřeší, kolik se toho děti vlastně naučí (na rozdíl např. od jazyků nebo matematiky), jedná se o nižšší gymnázium, tj. "stejně se to budou na vyšším učit ještě jednou", takže se jim to přežívání pěkně pohodlně daří ...