Mně se to líbí, vypadá to hezky. Když je to prkénko nové. Což asi pořád není. Ale já nad spoustou věcí raději nepřemýšlím. Dokonce na ně raději ani nemyslím. Lépe a bezstarostněji se mi tak žije. Takže, když dostanu něco na prkénku, nedomýšlím si jeho prkénkovou minulost a s chutí se najim. Já jim i věci ze země, když spadnou, tak proč by ne z prkna. Jinak si myslím, že je to móda, která přišla a časem zase odejde, aby uvolnila prostor módě jiné. Tak jako odešel bochník chleba s polévkou či gulášem.

Mýdlo v kuchyni mám. Tekuté, stojí vedle jaru. Používám ho v kuchyni často, protože si myji ruce často. Když vařím. Prvotní mastnotu otřu do paputěrky, zbytek domyji mýdlem. Jar si na ruce dávám co nejméně, nedělá jim to dobře. Jednou jsme v kuchyni neměli vodu tři týdny. A to jsem zírala, kolikrát jsem si při vaření potřebovala ty ruce opláchnout. Asi 1 000 000. Nádobí nic neříká, když si nad ním myji ruce. Já ho pak taky umyju. Jarem.