Půlko, to naprosto chápu
Občas je dítě schopno střihnout prototyp ufrněného unuděného puboše, když třeba spolu jdeme nakupovat. Když v prvním krámu nenarazí na to, co by chtěla, tak je pak schopná dělat ofuky, obličeje a tvářit se děěěěěěsně ublíženě. To pak odcházím středem, zajdu na kafe nebo do knihkupectví a čekám, až jí to přejde. Čímž otevřu dveře, do kterých chtěla kopat a jí za nějakou chvíli dojde, že asi její chování nebylo zcela korektní.