Já se připojuju k odpůrcům morčat venku. Ani ne proto, že by tam trpěla zimou. Pokud je králíkárna zateplená a jsou s těmi králíky, tak tam nejspíš netrpí, ale... Nebudou to tulící mazlíci. Dcera si morčata přála taky. Povolili jsme, protože po milovaných kočkách už jsem nechtěla volně běhající zvíře po bytě. Nemám ráda myši, takže jsem myslela, že k nim nepřilnu, ale jsou to (a proto to píšu) nesmírně společenská zvířata. Reagují na zvuky, na to, když kolem jejich domečku někdo projde. Slyší na jména, když je člověk důsledný, tak se naučí z tak 95 % chodit na svou toaletu. Čekají na pohlazení... Z toho důvodu si neumím představit, že by byla ve venkovním kotci, protože oni evidentně mají něco i z toho nepřímého kontaktu, že je s nimi někdo v místnosti. Když přijdeme domů, kde třeba nikdo nebyl, tak piští (snad radostí). Jinak jsou tichá a v noci normálně spí. Dcera se o ně stará, koupila si i inkontinentní podložky a drátěnou ohrádku a nechává je proběhnout a přitom si s nimi hraje. Tu ohrádku jim dává v teplém počasí na zahradu, aby se sami napásli a užili si přírodu.

Tož jen tolik, proč ne morčata venku.




Dneska už to jejich bydlení zase vypadá trošku jinak, ale není to prostě klec a je to součást pokoje. Dcera jim toalety čistí každý den a podle mě u nás doma rozhodně nejsou cítit.