Morčata se jistě venku chovat smí. Ovšem tam, kde je venku chovají, je mají nejčastěji k jídlu (jako u nás máme k jídlu králíky) a navíc je chovají v jiném klimatickém podnebí. Morčata jsou opravdu kontaktní zvířata a venkovní chov je dobrý k tomu, aby k nim člověk nepřilnul a v příhodný čas si je připravil na talíř. Samozřejmě ne nutně. Ale jim ten omezený kontakt s lidmi nebude stačit k tomu, aby byla tulící. Když jsou sama, jsou z nich velmi plachá zvířata a mazlení je vlastně strasuje a snaží se z náčuče utéct. Nemůžeš je volně ani na chvilku odložit, protože se snaží utéct někam do "krytu".

V zatepleném kotci zcela jistě přežijí, ale když s nimi nebude někdo většinu dne, tak prostě nezkrotnou. Naše morčata, jako malá, byla pořád někde zalezlá. Teprve když si zvykla na hluk a pohyby kolem nich, naučila se v klidu spát a pobývat na světle a nezalézat jen do tmy. Netrhnou s sebou, když se někde něco hne nebo bouchne. Na ruku, když je chceme pochovat, si nalezou sama.

Proč si tedy nepořídit rovnou nějaké králíky? Jíst je nemusíte, ale chovat se budou stejně jako ta morčata, která by byla venku.