" já je právě nechci poučovat v restauraci, kromě toho to obtěžuje ostatní u stolu"

nevím, s dětma chodíme do restaurací, do hospod, do fastfoodů, do jídelen i do bister... chodíváme podle potřeby a od počátku trváme na vhodném chování - to, co je přípustné a očekávané ve fastu, neprojde v restauraci... a děti se to přirozeně naučily samy... takže jsem je "prudila" jako malé, kdy to je očekávané (a nikoho to nijak neobtěžuje) a žijí z toho dodnes... a dodnes, pokud se zapomenou nebo přijde nečekaná výzva (třeba v podobě nadbytku či nedostatku příborů), klidně je poučím zas - a ony nijak neremcají, takže ta jedna, dvě věty nikoho neobtěžují...
jinak dobrý nácvik bývají i rodinné večeře (u nás typicky štědrovečerní, svatomartinská, valentýnská, občas narozeninová...), kdy se i doma stoluje jako v restauraci, včetně všech příborů, talířků, skleniček, oblečení, chování...