jsem se poznala
jako dítě jsem ztratila všechno, co nebylo aktuálně v poli mého zájmu... dokázala jsem po cestě ze školy ztratit tašku s tělocvikem, kterou jsem nesla v ruce - cca 250 metrů... ta cesta mi trvala třeba hodinu
v tašce jsem měla vždycky spoustu zajímavých věcí, ale nikdy to, co tam být mělo... a třeba cvičky mi máma kupovala snad každý měsíc nové...
dneska moc neztrácím, věci mívám zorganizované, ale stojí mě to hodně úsilí, je to vědomá práce, přesto se mi neustále vytváří místa tzv. odkládací... např. když vezmu jakoukoliv nepoužívanou kabelku, určitě v ní je spousta krámů - kapesníčky, bonbóny, tužka, bloček, účtenky, balzám na rty, vzorek krému, tampon, vložka nebo taky ponožky