Vzdycky je nadeje :-D
Nase zlaticko ma 16, a ne nevyrostla z toho. Ztraci vse, penize, klice, prukazky, mobil... Ale presne jak pises, stastna povaha, nic ji netrapi :-D Prupisku bud najde cestou do skoly, nebo si pujci, sesity radsi nenosi vubec,
na revizora udela psi oci a pusti ji jen tak, obcas nekdo zavola, jestli ta prukazka nebo mobil, co nasel, neni nase... Onehda nam u dveri zvonil cizi pan: "Vy me neznate, ja bydlim tady kousek, a kazdy den vozim Vasi dceru do skoly, dneska nechala v autobusu mobil."
A mmch to ma po manzelovi, ktery z toho taky nevyrostl :-D
Porad si rikam, ze si ty zapomenute a ztracene veci budu psat, a obcas jim spocitam, kolik nas to stoji - ale nemam odvahu, asi by me ta castka dost vydesila :-D