Eudo,
já ti nevím, čím jsem starší, tím menší zlo mi známky připadají. Slovní hodnocení, kdy ten učitel po nocích zoufale přemýšlí, jak napsat sloh o třicátém žáčkovi a jeho výkonech v matematice, mi nepřijde moc účinné, ani hodnotné. Pak ti rodiče to zase doma luští a přemýšlí, co tím, proboha, ten učitel myslel, a jestli je to teda "dobrý" nebo ne.
Známka je určité, rychlé, ohodnocení úrovně výkonu - jasné na všech stranách.

A možná ty známky nejsou nutné na prvním stupni (dokonce je v prvních třech třídách považuju za spíš škodlivé), ale na druhém a dalším stupni mi to pořád přijde jako lepší systém, než nějaké "pindy". Možná bych neznámkovala výchovy - takové ty hudebky a tělocviky a výtvarky si myslím, že by stačilo, že žák to absolvoval.

A žáci můžou být terorizovaní před celou i třídou i ve škole, která používá slovní hodnocení... to, jak učitel ne/učí žáky s dys- nemá nic společného s tím, jestli známkuje nebo sepisuje traktáty.