mám dvě dcery, první dcera se narodila objektivně za krasavici. Její oči jsou dodnes pohádka. Krásné rysy obličeje. Vlasy za něž bych vraždila. Nyní má sklony k tloustnutí a o svůj vzhled pramálo dbá (hřeben je třeba sprosté slovo), ale na sebevědomí jí to zatím nic neubírá. Věří si skoro až moc.
Druhá dcera se narodila jako malý skřítek, hubeňoučká, s výraznýma ouškama. Nebyla krásné miminko, spíš roztomilé. Po roce se tak vyloupla že jsem jí to i párkrát upřímně řekla, že z ní roste tak krásné děvčátko, že je rok o roku hezčí.
Myslím, že ženy to mají v tomto směru o mnoho jednodušší, protože jejich vzhled lze opravdu významně ovlivnit. Jen zuby nebo uši jsou horší. Vlasy, pleť, postava, nehty,.... na vše se dá správně pracovat.
Jiná věc je to ostatní, ale téma se týkalo vzhledu