Ano, to je v pořádku. Já znám vlastně jen naše děti, co se neřezaly, ale kousaly, což vnímám jako metodu boje.

Ale také vím o sourozencích, co si ubližují třeba slovně.
Nebo vím o sourozencích, co v dospělosti nemají dobré vztahy... zpravidla se nestýkají, ne, že by se nenáviděli.

Nevím, zda je tou úžasnou zemí, kde žiješ :-D nebo tím, že mám ten populační vzorek široký jak napříč sociálním statusem, tak i generacemi, či národnostmi.

Někteří lidí mají původní rodinu nadevše.. jiné matku, jiné novou rodinu, děti, pak ženu, jiné naopak, jiné rodiče, pak ty sourozence.. atd.. ty kulturní odlišnosti jsou velmi zajímavé a pestré. Osobně vítám symbiózu všech složek, ale to je často něco jako zázrak.