Nám zásadně. 17. listopadu 1989 jsme se loučili se svobodou - to jako opravdu - na koleje jsme dojeli v neděli 19. večer z lesa. Byli jsme ve čtvrťáku na VŠ a svatba a revoluce se nám nějak prolnuly. Přemýšlela jsem, jaktože když jsem se motala kde to šlo - jako řadová myš, žádný lídr, že si vůbec nepamatuju zeď z krabic před OV KSČ. Až časová osa mi to vyjasnila, 8.12. kdy se stavěla moje máti trvala na tom, že den před svatbou mne z kriminálu tahat nebude a místo malování hesel jsem balila výslužky. V den puštění z porodnice jsem potom jela s kočárem vítat Havla na první návštěvě v našem městě. Všechno kolem nás bylo naráz jinak. Jsem ráda, že jsem tu dobu mohla zažít, i když včera když jsem dohledávala smlouvu zabraňující dvojímu zdanění se Švédskem - která stále platí - 9/1981 Sb. - na stejném místě je i vyhláška o odběrných poukázkách Tuzexu - bonech. Ta už asi neplatí, nevím jak to v právu chodí a jak je vyznačeno zrušení vyhlášek a mě přijde, že spoustu věcí tak nějak hrneme stále s sebou. Jo a organizace komunistů v našem městě má na webu oslavu 30 let svobody.