Ani nevis, jak se mi ulevilo! Ze jsem te potesila. Uz jsem se obavala, ze stravim bezesnou noc obavami, ze s tim budes mit nejaky dozivotni problemy.

Rozhodne teda (ne)pocitej s tim, ze se polepsim a od 24 hod dnes vecer budu pokorne psat pouze tak, aby to vyhovovalo predevsim tobe a posleze Kudle (nic narocneho na premejsleni, aby vas to nak zbytecne nestresovalo. Jinak jsem skutecne vdecna, ze jste se nasly a mate toho tolik spolecneho….).

Muzu te ujistit, ze se nikdy nikomu nepodarilo mne nejak "umlcet", z jakychkoli duvodu. Proste muj zvyk je psat/rikat, co uznam za vhodny. Ne co by nekdo rad slysel/cetl. A v tom minim pokracovat.

Jak kolikrat napsano: komu to nevyhovuje, ma moznosti. (ono to jaksi stejne vypada prilis narocny pochopit, ze jo).