Tak já jsem s prorežimně umírněným rodičovstvem (táta dělník ve fabrice, máma učitelka)v Jugošce byla v roce 1977. Táhli jsme to přes maďarskou kukuřici škodou 100 a na Makarské jsme postavili stan. A já jako nepříliš bystré děťátko, co tušilo z dálky, že cestování do Jugoslávie není jen tak, vyhodnotila, že Češi tam 1x za život můžou, ale mají tam zákaz lézt do krámů a restaurací, protože naši tam byli plně soběstační a nic jsme tam nekupovali

Byla to dovolená doslova za všechny prachy, tatík tam tu škodu zbořil jako viník nehody a stálo nás to s pokutou 30 tisíc (dobová cena za baráček na vsi), máma seděla v dovezeném kempingovém křesílku a brečela, že už nikdy neuvidí rodnou zemi, jj, cestování