To je děsný, skoro z toho vychází, že materiálně lze získat větší pocitový uspokojení z toho, když je něco velmi těžko dosažitelný a člověk se k tomu dostane jen občas, takže je mu to vzácný.

Aby nebyla mýlka, to v žádném případě nemá být adorace soudruhů ani toho, jak nás socialistické zásobování drželo u huby, a částečně to asi bylo tím, že jsme byli děti a v dětství je vždycky "tráva zelenější", a nevrátila bych to zpátky ani náhodou.