Co jsem vnímala já, co by dítě a dospívající: tak nebyly žádné slušné hadry, které by alespoň trochu korespondovaly s aktuální módou. Já vždycky měla pocit, že Oděvy byl obchod určený výhradně důchodcům.
Nebyly žádné desky se zahraniční hudbou, pokud člověk neměl známé, to samé knižní novinky. Naprostá tragédie byla běžně dostupná kosmetika. Slušný makeup nebo voňavka jedině v Tuzexu. Kdo neměl bony, byl odkázanej na Živý květy
. A vložky!!! Na ty hrůzy co připomínaly prkýnko mezi nohama nikdy nezapomenu!