Libíku, Ježíš hodnotil spoustu takových privátních věcí a mnozí jeho následovníci dělali podle jeho vzoru totéž.

Nakonec, pro pořádek, i katolická církev a mnohé další církve ještě víc po staletí zkoumaly, hodnotily a dirigovaly privátní životy svých oveček - ale pro pořádek taky hned říkám, že to není argument v téhle věci.

Církev není a priori vždy dobrá a ctnostná, stejně jako není a priori špatná. Dobré a špatné je konkrétní počínání. Kritika počínání, které podle někoho dobré není, nemusí být útokem na církev jako takovou - může být (to je vyjádření osobního postoje, který zase já osobně nezastávám a jsem proti němu), ale nemusí, a je vhodné rozlišit, co je co.

Raným následovníkům Kristovým se předhazovalo ledacos, i mnohem horšího než toto, a většinou (věřím) lživě, ale zdá se, že to snášeli s mnohem větší lehkostí.