Mám to stejně:). Cítím se prostě jinak, je to o té atmosféře, když se o tom s někým bavím, tak to prostě neumím popsat, neumím poradit, jak na to (když se ptají kamarádky, jak to dělám). Já se prostě CÍTÍM jinak... poprvé to na mě padlo minulý víkend v sobotu ráno, takové pochmourno, doma zatopeno, víkend, úplně jsem cítila ten přicházející advent a musela jsem si říkat "smůla, ještě počkej tři týdny;))". Tak čekám a nemůžu se dočkat, až příští neděli dopoledne pustíme vánoční pohádku, vyzdobíme byt a bude to tu.
To samé mám se štědrým dnem, prostě když se ráno probudím, je to JINÝ, než zbývajících 364 dnů.
Co ale vnímám je, že musím stále víc a víc "bojovat" za to, abych si toto udržela. Abych nenechala "svět, okolí, společnost, nevím, jak to nazvat" mi to zkazit všemi těmi besídkami (kazí to ten časový tlak každý den někde něco, ne ta besídka), tlaky na úklid, pečení a já-nevím-co-všechno. A vytáčí mě reklamy. Ještě jsem schopna pobrat, když někdo natočí reklamu ve stylu "ježíšku, kup to u nás", ale reklamy stylu "nestíháte nakoupit dárky? Kupte je u nás" - to si říkám, copak ty lidi, co to vymýšlí, nemají a nikdy neměli děti??