Libiku, já to přece nepopírám. Já jen chci, abychom si byli v partnerském vztahu rovnoprávní. Mně říct chlap: "miláčku, já ti tu vyluxuju", tak ho usadím, protože on neluxuje mně, ale NÁM.
Když jsem se rozešla s přítelem, odstěhoval se k jiné ženě. On je ten typ, co neumí žít sám, on prostě potřebuje služku. A já se jen smála, jak ho tepala. Nádobí bylo špatně umyté, tohle musel, tamto nesměl... Holt si nevážil rovnoprávnosti, mládenec, tak nakonec nesměl na fotbal, jen natajňačku, doma vysolil kompletní důchod a nová přítelkyně rozhodovala, za co se peníze utratí. On teda dával peníze na domácnost sám a bez řečí, ale tady to najednou bylo, že nová přítelkyně jeho peníze rozdělila na dvě hromádky, jednu shrábla, že to je na domácnost, a druhá je na nájem. To byly JEJÍ peníze a punkt, ty prostě do domácnosti nepustila a přes to nejel vlak. Zatímco předtím to bylo tak, že já byla hlavním živitelem rodiny, takže mi nemohl vyčítat, že živí mě nebo moje dítě. Svobody měl, co hrdlo ráčí, zatímco dneska skáče, jak současná přítelkyně píská. A mimochodem, ona mu to dělá přesně jako ty předchozí, je to jako přes kopírák.