Libiku,
jasně, to jsou takové pěkné „akademické teorie“. Jenže moc šustí papírem, v reálu to takhle moc nefunguje.
Možná, že by se dalo uvažovat o tom, že to „plus mínus“ jde aplikovat na státy, kde si neprošli radostným budováním socialismu, nezrušili šlechtický tituly a rodinný fideikomisy… Určitě to bude hrát velkou roli např. v Indii, kde si ani zrušením kastovního systému moc nepomohli, ale u nás je to fakt natolik rozvolněný oběma směry, že jediný, co spolehlivě poznáš, když někdo nadměrně prožívá „společenskou prestiž“ je, že je to - v závislosti na reáliích - buď zamindrákovaný trouba nebo nablblý snob.