Řekla bych jí svoje hledisko a stanovisko, ale rozhodně bych jí nenutila do něčeho, co není povinné, ale dobrovolné. Jak já jsem šťastná, že jsem opravdu do máločeho nucena. Zejména do vztahů s lidmi, se kterými vztahy mít nechci. Naši to naštěstí moc nedělali, ale i tak si dovedu představit tu hrůzu, když tě rodiče či prarodiče nutí s někým kamarádit, s někým se družit, s někým navazovat vztah a ty nechceš. Jakkoli vynucené vztahy jsou strašidelné.
Nu a k lyžování. Já jsem stála na lyžích asi dvakrát v životě. Na běžkách nikdy. Mě akorát nutila babička hrát tenis a na piáno. Nic z těchto věcí nedělám. Mám plno jiných, mně libých zálib a koníčků, které mne naplňují a uspokojují. A tak si žiju šťastně až do smrti.
12 ti letou holku bych nutila už jen k plnění školních povinností. Případně trošinku domácích. Jinak by ode mne měla pokoj.