jaké si to uděláte,
takové to bude.

My máme svůj první dům. A mně se líbí. Teď bych tedy ráda vyměnila lokalitu, ale jinak je podle mého dokonalý.

Manžel od počátku vidí špatně to, co si prosadil /já to říkala, že je to nepraktické.. ale zásadně nevadilo a nevadí/ že neměl.

Takže já jsem v pohodě, manžel remcá. Tak, kdybych měla možnost, některé věci bych taky udělala jinak, ale už se mi moc nechce, (nějak jsme posledních tak 20 let pořád něco vymýšleli, renovovali a budovali a nejsem architekt a baví mne to, ale žere mi to moc energie a času a taky to nedomyslím důsledku, už jen třeba shánění řemeslníků atd).

Kdysi mi někdo řekl, že až takový třetí vymyšlený dům bývá ten pravý. Taky si to myslím. Ale už ani na druhý pokus nejsou možnosti ani věk. A jak jsem psala, mně se to líbí. A není to z nouze cnost. Ale je třeba pravda, že až při bydlení mám fůru nápadů, jak by to šlo vylepšit.