Monty, mohla bych být osobní a připomenout Ti naše osobní setkání na parkovišti při předávání knih. Ve 2.minutě už jsi přede mnou, neznámým člověkem, řešila matematiku Tvého syna - štvalo Tě to velmi. Pro osvěžení paměti - srpen 2016.Tak tady přestań pindat pořád dokola o malých géniích a Normandii, to jsou jen Tvoje a Libíkovy (abych to vzala při jednom) jedovaté výlevy. A když už, tak budu povýšenecká: moje dnes dospělé dítě - velmi nadané - gympl ho zachránil - podporovala jsem ho opravdu hodně ve všech vzdělávacích aktivitách, které si sám vymyslel - a světe div se - dnes má práci snů a je v ní ŠTˇASTNÝ - tolik i k Libíkově představě, jak jsou ti "géniové" v reálu nešt´astní. A pro tuhle společnost dělá hodně,jen se o tom neví ) a to je dobře).