Inspirovala mě jedna z mnoha odboček v tématu o nevyrovnané péči škol o různě nadané děti, kde se začala probírat podpora u maturity...
Já jsem se FAKT učila. Poprvé v životě něco víc, než slovíčka z nenáviděné němčiny. Celý týden jsem ležela v učení. Byly jsme s kamarádkou na chalupě u mojí zlaté babičky, která nás svědomitě krmila pětkrát denně, a jinak nerušila
Díky kamarádce jsem viděla snad všechny otázky z čj-lit (nějak jsme si vzájemně předříkávaly či co), dvě z ruštiny (ta nás nebavila), vlastní zásluhou i většinu ze stavebnictví (někdo možná pamatuje vtipný předmět na gymplu ZVOP = základy výroby a odborné příravy), a tuším asi nic z matiky, tu jsem vědomě šla zvoleje.
Rodiče ani jedné z nás rozhodně do procesu nezasahovali, ostatně ani nebyli po ruce, doba bez mobilů a internetu. Všechno jsme měli sebou na vsi v papíru.
Babička poskytovala MAXIMÁLNÍ podporu, dodnes jsem jí vděčna, a moje kamarádka taky. Babi