Určitě tě nabije, ono se člověku, když je bezmocný bolestí zdá, že už nikdy nic pěkného nebude a že vlastně ani nechce. Mně někdo přál k 50 "ať ti přijdou ještě lepší dny" a já ho skoro nenáviděla, nechtěla jsem "sama", ze začátku není myšlenky bez zesnulého, a když už se zdá , že jo, zase přijdeš někam, kde jsi bez něj poprvé a vrátí tě to.. Je to prostě cesta

Hele, já vím, že to mám jak trapnou mantru, ale (pokud to něděláš) vyrážej na procházky, jsem si jistá, že mě to hodně posunulo, ne-li zachránilo.