Přidat odpověď
Renko,
no a o tom to je, tady se bavíme o tom, že děti Z PÁTÝ TŘÍDY, tj. po skončení prvního stupně, odchází na školu, jejíž bonus je v tom, že místo 10 druhů ryb se učí 50, ale ze sta dětí na 8G si to za rok za dva nebude pamatovat 99 z nich, a to stý se o ryby zajímá, takže by jich znalo 50 nebo víc i bez 8G, kdyby zůstalo na základní škole.
První stupeň je prostě hrozně snadnej, pro každý dítě z normálních poměrů, který nemá snížený intelekt nebo nějakou poruchu učení, a podle toho, jak moc je napřed na prvním stupni prostě nelze poznat vůbec nic. Vyjma toho promile géniů, co počítají v první třídě kvadratický rovnice. Spousta předmětů se začíná učit až na druhém stupni – fyzika, chemie, předměty předtím spojené ve vlastivědě se dělí na zeměpis a dějepis, učí se tam jiné věci a jinak než v pátý třídě.
Na prvním stupni je minimum nějak vyprofilovaných dětí, k těm druhostupňovým předmětům se běžně nedostanou, není-li to např. obor některého z rodičů. To se prostě většinově odehrává na druhém stupni a možnosti mají na obou typech škol úplně stejné. Je rok 2019, proboha, naprostá většina informací, studijních materiálů, výukových videí atd. je dostupná každému, kdo má zájem. A kdo ho nemá, tak ho nebude mít ani na 8G ani na ZŠ, může se to či ono našprtat do školy, aby měl dobrou známku a pak to zapomenout, otázka je, k čemu přesně je to dobrý a proč by mělo být lepší to v hlavě podržet jen do písemky/zkoušení než to tam nemít vůbec, pokud to dotyčného nijak nebere a s odstupem času si to bude googlit stejně jako ten, co se to naučil jen na písemku.
Ano, jistě existuje nějaké zanedbatelné množství dětí, které touží po tisících informací ze všech oborů lidského vědění, ale kdo touží, tak si je prostě najde, a jestli vedle něj v lavici sedí motivovaný Pepíček nebo Lojzík klackař v tom nebude hrát vůbec žádnou roli.
Předchozí