Taneční byla moje noční můra. Ještě že mě postihly neštovice a pak už jsem z důvodu nemoci a karantény chodit nemusela.
Ale jinak zájemce jsem tam asi měla. Jeden teda nechodil s námi (znala jsem ho z autobusu a od kamarádky), ale chodil se na nás koukat. Dost po mě jel, ale pak to zazdil výrokem, že na diskotéce tancuju líp (rozuměj v tanečních jsi pěkný dřevo), a tak mě přestal zajímat.