Podobný příběh jsme rozebírali s partou přátel kdysi ve veku kolem 20 let a poté jsem to zadávala i svým rodičům. Rozdíl v zadání byl ten, že místo Ivana v příběhu vystupovala Abigailina matka, která dceri pouze rekla, že se musí rozhodnout sama.

Zajímavé bylo, že hodnocení Abigail a Gregoryho bylo stejné napříč generacemi - ženy i moje máma obhajovaly Abigail a stavěly ji na vyšší pozice, muži, včetně mého otce, se zastávali Gregoryho.
Mezigenerační rozdíl byl ale patrny v hodnocení matky - mladi a bezdetni ji hodnožili kladně nebo nejhůř neutrálně, rodiče pak velmi negativně - její chování hodnotili tak, že se k dceři v těžké chvili obrátila zady, neporadila a nepomohla.l