Se tu směju
Dneska bych klidně i řekla, že to je blbost, respektive člověk má bejt svůj a není třeba se jakkoli přetvařovat, přizpůsobovat se.
Ale svýho času
, v době někdy mezi 18-25 rokem jsem zásadně všem motajícím se okolo mně kluků a chlapům tvrdila, že jsem "prodavačka v lahůdkách", na Pražského povstání, nad metrem.
Zjistila jsem totiž, že zmínka o studiu FF UK Praha nějak odpuzovala
, najednou si ti chlapci nějak drželi distanc nebo se smáli či co a mě to štvalo
S prodavačkou lahůdek rozhodně rozhodně kamarádilo víc kluků.
Přešlo mě to.