nějak by mě zajímalo jak se tohle promítá do výchovy asi i nejen mužů. Aby muž chtěl chytrou ženu. Já mám dvě dcery a otevřeně je vedu k tomu, že žena se o sebe musí umět postarat, ale měla by mít (měla by chtít mít) chlapa, který se o ní taky umí postarat. Tj. vydělává si žena a přežije s tím, ale když ... děti, nemoc, práce, uživí je chlap. Uklízí, vaří, nakupují, starají se o děti ideálně oba jak je potřeba. Někdy jeden něco víc a druhý to vyváží něčím jiným, ale ...
Vzdělání jim hodlám poskytnout dle libosti, do sytosti. Materiální zázemí také, ale jak je připravit na to, že když budou chytré a nerady žehlit tak "slušný" chlap je chtít nebude?
Nedávno jsem v metru vyslechla totiž rozhovor 3 kluků. Mlaďoši řekněme Adam, Bert a Emil. Bavili se o posilovně a zábavě. Následně Adam, že má narozky. Hoši už 20 tvl, řešili oslavu. Bert, že má nový objev. Ukazoval na mobilu. Hezká, kluci zhodnotili. Problém - je jí 16. Kluci zhodnotili - o.k. ta už může di do ní. Hodnocení co s takovou. Emil se křenil a vytahoval, že vyřešil po svém, našel si starší partnerku. Ta mu vaří, pere, uklízí. Ráno ho budí s kávou a buchtičkou. Bert na to, že právě proto poslal tu starou k vodě, že tohohle nebyla schopná. Emil se jen ušklíbal, jako že to je blbý. Adam na ně oba mrkal, že ráno potřebuje něco zcela jiného než kávu a buchtu. Oba se začali huronsky řehtat a na celý metro řvali "no bodejť, když tobě vaří a pere matka co kámo. Nějak jsem si během toho rozhovoru pořád představovala, kdyby na té fotce v mobilu byla moje dcera.
Bavme se tady teda o letopočtech, Portugalsku. Ale myslím, že blbý jsme jako ženský v některých směrech až dost. A neměly bychom chlapy učit, že si nás mají brát a vážit si nás proto, že víme kde je Portugalsko nebo kdy umřel Ferdinand...