Federiko, ja jsem v dobe studia na VS vyrazila v tramvaji dech jednomu mladenci. Chtel zaprist hovor a nevedel, jak ma oslovit divku, co se mu libi, tak vyskocil ze sedadla a: "Slecno, prosim, sednete si". Ja nejak nemela naladu na to, abych se s nim vybavovala, tak jsem jen ucedila koutkem ust; "Ne, dekuji, sedela jsem ctyri roky". Mladenec zvadnul jak cerstve utrzena kytka na slunci, az mi ho pak bylo docela lito, ale uz to bylo venku a zpatky se to vzit nedalo.