Tak já jsem to chápala tak, že někoho mrtvýho si člověk možná nadměrně idealizuje, protože nemá prostor si to pokazit, jako ho má živej.
Ale máš pravdu, že takhle uvažovat je příšerný - pokud ten otec není opravdu megahovado, tak jaká šance je, že by si ho člověk zhnusil, i kdyby se stokrát rozvedl?
A v tomhle kontextu (ještě neuplynul ani den od momentu, kdy otec položil život za dceru) se to vymyká mýmu chápání.