Valkýro, úplně tě chápu. Na rozdíl od některých. Mám stejné zkušenosti s kolektivy, kde se pořád někdo probírá a rozebírá. Vlastně jsem nic jiného ani nezažila. Ale naučila jsem se od toho distancovat. Vnitřně i fakticky. Je dobře, že už ses to naučila taky. Myslím, že na to máš určitou vnímavost a proto to vidíš. Jsem taky tak všímavá. Možná i přehnaně. Ale tak to prostě je. Všímám si všeho. I věcí, které ostatní lidé nevidí. Ale jsou tam - ty věci. Chápu i rajčata. Taky se o věci zajímám do hloubky (včetně rajčat a jejich odrůd) a pak někdy působím až moc chytře. Tak se raději dělám hloupější než jsem. Ať nejsou lidi naštvaní nebo otrávení. A taky mám raději jednoho člověka s kterým si hezky a chytře popovídám na společní témata, než hromadné společenské plkání. I když i to jsem se už naučila. Ale preferuji párovou komunikaci. Tvůj manžel je prostě jiný typ člověka a neladíte.
A taky chápu Angrešta. Dostala naděleno a umí s tím zacházet. Takové lidi úplně zbožňuju a obdivně k nim vzhlížím. Ať chlap či žena. Jsou inspirující a obohacující. Ale i průměrní lidé jsou fajn. Zejména když jsou chytří tak akorát.