Přidat odpověď
Manžel bývá pryč relativně často, někdy jsou to dny, jindy 2 měsíce. V čase, kdy jedno dítě bylo ve školce, druhé v první třídě a já v práci v jiném městě na celý úvazek, chyběl doma 2/3 školního roku. No, chyběl. Samozřejmě je všechno na mě a musím přibrat něco z jeho povinností - poséct, projet trávník rotavátorem, řešit povodně, pokažený kotel v mrazech, únik plynu, pokažené auto, atd. Na druhou stranu mi to dává svobodu, protože se bohužel v manželství svobodná necítím, musím se přiznat. :-(
Takže jedu tam, kam bychom nejeli, navštívím rodiče na několik dnů, vyrazíme s holkama na nákupy, pozvou si kamarádky přenocovat, klidně obědváme jen tu pizzu atd. Pustím si v telce nebo na počítači co mě baví, zašlapu si u toho na rotopedu. Pozvu si kamarádku nebo více kamarádek. Jsme celý den na koupališti. Prostě všechno, o čem jsem snila. Přes pracovní týden často ryju držkou v zemi tak i tak, z toho mě přítomnost manžela stejně nevysvobodí. Naopak mi s jeho odjezdem ubývá prádla, nákupů je najednou polovina, vaření třetina...
Předchozí