Pam-pelo, přesně tak to vidím.
Mně ještě nebylo 50, ale na volný čas, kdy si mohu dělat, co chci, a všichni mi dají pokoj, se těšívám jako na smilování.
Svým dětem jsem věnovala hromadu času a energie, a ráda, proto jsem si je pořídila.
Ale teď už si libuji, že bude můj život zase trochu o mně.
Úplně se děsím představy, že by mě někdo soudil, proč sedím sama v klídečku u televize, zatímco "bych měla" nadšeně dělat animátora vnoučatům.
S dovolením si ve svém věku určím sama, co chci kdy dělat a komu se chci kdy věnovat.