Já si uvědomuju, že "první děti" byly hlídány mimo dnešní standardy, už od miminek a prosit jsem musela velmi minimálně, obvykle se to vešlo do prostoru "společný čas s vnoučaty" a to oběma páry prarodičů.
Třetí dítko už hlídali pouze moji rodiče, tam byla komplikace vzdálenost a trochu jiné poměry v rodině "nového" otce.

Pravda je, že jsem děti měla velmi mladá, takže prarodiče byli plní sil a chuti s dětmi něco podnikat a já jsem jim do toho nekecala.

Sama jsem v divné situaci, mám dvě vnučky a prakticky je neznám, kontakt se synem a tedy i s námi by byl možný jen za cenu silového řešení...složité. Netuším, jestli se kdy dočkám dalších vnoučat a jestli v té době budu mít dost sil se jim věnovat.

Teď už nějakou tu péči zase potřebují rodiče, tak mají koho volat na pomoc a dočkají se jí i s radostí, ne jako opruzu. Dokonce i k ex tchýni je ochotně vyšlu na pomoc.
Z mytí oken jsme si udělali příjemnou párty...