V roce 2011 uz jsme s manzelem spolu 19 let z toho 14 jako manzele.
Syn studuje na 8G. Dcera v roce 2011 udelala prijimacky a v zaritake nastupuje na gympl. Doma vse funguje- mame se dobre. Az doroku 2014 je situace stejna. V roce 2015 jsme serozhodli koupit dum. Dum zakoupen a planujeme rekonstrukci. 2015-2016 rekonstruujeme. Jeto silena jizda. Kazdy den popraci2-3 hodiny makamena baraku, pak jedeme domu a planujeme a objednavame dalsi polozky, tak, aby vse prislo vcas v navaznosti na praci. K tomu samozrejme jeste musime obstaratstavajici domacnost a deti. Jsme vsichni desne unaveni a jedeme na posledni rezervy. Vztahove vse funguje v poradku. Stehujeme se v terminu. Mame radost z novych prostor a zvykame si.
2017- pracujeme a tesime se na dovolenou. Nedari senam sehnat letenky. Vsudeje vyprodano. Nakonec manzel uspel a sehnal letenky, ktere nekdo odrekl. Posledni tyden pred dovolenou zenu praci pred sebou, abych co nejvic uctu a smluv mela ze stolu. Priserne me boli hlava. Pricitam to stresu a tempu v praci, ale nechci zastupujici kolegyni nechat na stole nic nedoreseneho. Po praci doma spolknu prasky, zatemni. Okna a zalehnu. Hura dovolena. V letadle turbulence jako krava. Hotel je krasny, more teple, jidlo chutne. S dcerou temer nevylezeme z vody. Kaslu na vsechny vylety. Moje telo chce cist a odpocivat.treti den se mi udela spatne. Jsem na dovolene a nic mi to nezkazi takze polknu prasekakdyz nezabere, tak polknu trochu alkoholu ze svych zasob.😂 Neni mi hur, ale ani lip. Nedokazu stat rovne, ale dovolenou si zkazit nedam. Myslim si, ze mam opet morskou nemoc na kterou trpim. Cestou domu v letadle opet turbulence. Je mi zle. Ach jo. Potrebovala bych dalsi den do prace. Bude to problem, protoze nemam zastup. No neda se nic delat. Nejsem schopna zastavit motani hlavy. Za volant nesedam, protoze to by nemuselo dopadnout dobre. Moje doktorka ma dovolenou, tak musim jinam. Zastupujici lekarka me posila do nemocnice. Po CT a magnetu je jasne, ze me neceka nic dobreho. Nastupuji do nemocnice a jsem dost vydesena z toho, co vidim kolem a vim, ze pristi den budu nejspis vypadat stejne. Z pokoje nevychazi , abych to nemusela videt. Operace probehla. Co bylo 10 dni potom nevim. Resp vim jen z vypraveni manzela, ktery byl porad u me i kdyz ja vim, ze tam byl jen jednou. Citila jsem jeho parfem. Za tri tydny jdu domu a za par dni jsem zpet. Za pet dni jdu domu, ale za par dni jdu zpet. Uz nechci videt jedinou jehlu. Bohuzel dalsi operace. Po operaci jdu domu a za par tydnu jdu na reoperaci. Jsou vanoce a ja jsem konecne doma. Jsem chcipak, ale doma. Spatne chodim, mam blbou levou stranutela a zapominam vse co mi nekdo rekne. Chodim na kontroly a doufam, ze bude lip. Manzel i deti mi moc pomahaji. Na cas nesmim ridit. Je to vopruz, ale jsem natolik soudna, ze bych za volant nelezla. Muzu ridit. Telo se lepsi. Meni mi leky takze zase docasne nesmim ridi. Prvni rok za mnou. Jdu na CT a hrozne se bojim. Je to v poradku. Nekrvacim, ale nikdo mi neda jistotu, ze se to neudela znovu. Nesmim do letadla, ale az na nektere veci, ktere uz nevratim je mi lip. 2019 nastupuji do jine prace. Delat ucty uz nikomu nemuzu. Zapominam a tak si nechci vzit tohle na zodpovednost a taky ten stres uz nechci. Mame se dobre. Manzela miluju a doufam, ze i on me. I po tolika letech jsem s nim rada. Deti jsou dospele. Dcera se letos chysta k maturite a syn si rozjizdi nejake svoje podnikatelske aktivity. S ohledem na pisledni dva roky bych rekla si vsichni vic vazime toho, ze muzeme byt spolu a jit treba jen na veceri do restaurace. Velmi si vazim nasich dobrych vztahu a byla bych rada, kdyby to tak zustalo i v doby, kdy k nam do rodiny pribude jednou zet a snacha. Takze nevim jestli by nase manzelske etudy byly pro nekoho divacky zajimave nebo nudne. Ja jsem, ale rada, ze mam za muze prave sveho muze a neni to o tom, ze bychom se spolu neumeli pohadat. Spis je to o tom, ze chceme byt spolu a ja vim, ze mi kryje zada i v dobe, kdy jsem v uplnem hajzlu. Je to hezke vedomi, ze mu za to stojim.