vidím, že se to mezitím vyřešilo úplně v pohodě....

Jenom takovou poznámku - tvoje formulace skutečně zní, jako že upřednostňuješ a víc oceňuješ a zohledňuješ potřeby mladšího dítěte (jeho požadavek na prostor na hraní je OK, starší dítě prostor na své zájmy - oblečení - mít nemá? v čem je rozdíl mezi poházenýma koníčkama a poházeným oblečením?). To je možná to, co starší přimělo postavit se na zadní.

Nesouhlasím ale s tím, že by se měly brát na starší ohledy a vyhovět jí, když se takhle sekne. V rodině by mělo všechno fungovat tak nějak ve prospěch všech, a nemyslím si, že by třináctiletý dítě mělo mít nějaké právo veta.

Situace z MÉHO pohledu je taková, že jste potřebovali z obýváku zase mít OBÝVÁK, společný prostor, neokupovaný mladším dítětem a JEHO věcma. Tj starší se nestěhuje apriori kvůli mladší, ale v zájmu jaksi celé rodiny.