"Pro někoho to nemusí být závratná částka, ale pro někoho jo a ten pak nemá vůbec na výběr."

Jak to, že nemá? Může do toho od začátku mluvit stejně jako kdokoli jinej, a říct třeba "mně se nápad společnýho dárku nelíbí, chci dát něco osobního jen za sebe" nebo "nezlobte se, ale měli jsme s tímto učitelem konflikty a nemyslím si, že by si to zasloužil"

"Taky bylo běžné, že některá děcka nedávali nic a nikdo se proti tomu neohrazoval. To už dnes asi nelze"

Lze to úplně klidně, kdo by se proti tomu ohrazoval? Rodiče ostatních dětí těžko - jednak je jim to fuk, jednak ani netuší, jestli a co někdo jinej dal. Učitelka? To by bylo hodně divný, navíc myslím, že pokud by to dítě chtělo dát učitelce vlastnoruční přáníčko, tak jí to bude milejší než kupovaná růže.

"Dárečkování učitelkám z posledních let se mi nelíbí a všema deseti bych uvítala zákaz právě proto, aby nebyli stavěni do nepříjemné situace ti, co z nejrůznějších důvodů přispívat hromadně nechtějí." - proč do nepříjemné situace? proč si to normálně neudělaj podle sebe?